ACB v. Obamacare
Demokraté mohli zachránit Obamacare sami. Místo toho kvůli volbám předstírají strach
V americkém senátu se rozjela naplno slyšení k nominaci Amy Coney Barrett k Nejvyššímu soudu. Republikáni v soudní komisi zatím vcelku očekávatelně vedli svoje proslovy vcelku očekávatelným směrem: rozčilovali se, jak může někdo útočit na Barrettinu víru. Upřímně řečeno se jim ani moc nedivím. Umožnily jim to absurdní přešlapy agentur Reuters a AP nebo časopisu Newsweek, jejichž redakce se v evidentní snaze vyčarovat asociaci mezi soudkyní a Příběhem služebnice uchýlily až k fake news (byť věřím, že to mohlo být nedopatřením). Na katolictví ACB se pak soustředili i někteří liberální komentátoři. V takový moment bychom asi chtěli po republikánských senátorech příliš, kdybychom chtěli, aby takovou příležitost nevyužili.
Mně je naprosto jedno, k jakému vyznání se ACB hlásí. Přijde mi to irelevantní a jak už jsem psal pro Finmag, nesouvisí to ani s případným nepravděpodobným koncem Roe v. Wade (tj. rozhodnutí Nejvyššího soudu, které od roku 1973 de facto garantuje právo na potraty). Chtěl bych napsat, že slouží ke cti demokratů v soudní komisi, že žádný z nich argumentaci proti potvrzení ACB nevede tímto směrem. Bohužel ale způsob, jakým teď svůj boj proti potvrzení soudkyně vedou, není o mnoho štastnější.
Zatím mu dominovala snaha vykreslit soudkyni jako někoho, kdo by u Nejvyššího soudu hlasoval pro postavení ACA (tedy Obamovy reformy zdravotního systému, tzv. Obamacare) mimo zákon. To je pochopitelně uprostřed pandemie žhavé téma. Obamacare je možná nedokonalá reforma – stále zanechává desítky milionů Američanů bez zdravotního pojištění a desítky milionů dalších se notně prohýbají pod tučnými účty za cenově přepálené zdravotnictví – ale představa, že bude najednou v tuto chvíli zneplatněna, je opravdu hororová.
Obavy Demokratů nestojí úplně na vodě. ACB v několik let staré akademické práci skutečně kritizovala například rozhodnutí Nejvyššího soudu z roku 2012, které potvrdilo ústavnost takzvaného „individual mandate“ – tedy zákonné povinnosti Američanů zřídit si zdravotní pojištění (jak naznačují zmíněné desítky milionů nepojištěných, jsou z ní výjimky, ale o tom až za chvilku).
ACB se bránila. „Myslím si, že máte obavy o to, že kvůli skutečnosti, že jsem kritizovala zákonné odůvodnění, jsem vůči ACA předpojatá, a že kvůli tomu, že jsem předpojatá vůči ACA, bych rozhodla konkrétní případ nějakým způsobem. Můžu vás ujistit, že nejsem. Nejsem předpojatá vůči ACA. Nejsem předpojatá vůči žádnému zákonu, který schválíte,“ řekla ACB demokratickému senátorovi Dicku Durbinovi. Dále vysvětlovala, že vidí rozdíl mezi akademickým rozborem soudního rozhodnutí a samotným rozhodováním a implikovala tak, že by se vlastní argumentací nutně u soudu neřídila.
Nechám na vás, jestli jste argumentací ACB přesvědčeni. Já si jistý tím, jak by podobný případ jako ten z roku 2012 rozhodla, vůbec nejsem. Čím si ale jistý jsem, je to, že Demokraté ani v nejmenším neudělali vše proto, aby ACA opravdu zachránili. A tím, že teď budou do Senátu lítostivě nosit fotografie řadových Američanů, které má zlá Amy připravit o zdravotní pojištění, to opravdu nespraví. Jak jsem zmiňoval, jde především o ústavnost konkrétní zákonné povinnosti zřídit si zdravotní pojištění. Právě tento „individual mandate“ stojí v jádru California v. Texas, který v nejbližší době má stanout před Nejvyšším soudem.
Obrovské selhání Demokratů podle mě spočívá v tom, že se mohli hrozící katastrofě naprosto vyhnout tím, že by v Dolní komoře zákonnou povinnost v rámci Obamacare prostě zrušili. Do roku 2018 platilo, že pokud jste si nezřídili zdravotní pojištění – a nespadali jste do jedné z kategorií, která umožňovala se tomuto vyhnout – museli jste platit pokutu 695 dolarů, nebo 2,5 procenta vašich zdanitelných příjmů (platila ta varianta, která je vyšší). Od roku 2019 dál ale vstoupila v platnost republikány schválená úprava, která tuto pokutu snížila de facto na nulu.
O to absurdnější je, že by kvůli této povinnosti mělo být Obamacare zbouráno Nejvyšším soudem (ve své podstatě přitom rozhodnutí California v. Texas z nižší instance paradoxně říká, že povinnost je protiústavní právě proto, že je pokuta za její porušení stanovena na nulu). Demokratům tedy mohli schválit ve Sněmovně reprezentantů zrušení „individual mandate“ a tomuto se vyvarovat.
Ano, jejich návrh by musel projít ještě Republikány drženým Senátem, ale to by byla o dost snazší bitva, než u Nejvyššího soudu. „Donutilo by to všechny Republikány v Senátu, kteří usilují o znovuzvolení, aby zastavili legislativní soukolí jen proto, aby zachránili nenáviděný ‚individuální mandát‘ v rámci cynického plánu, který by odebral milionům zdravotní pojištění,“ vysvětluje Jon Walker na serveru American Prospect. Byla tu pochopitelně ještě varianta naopak zvednout pokutu za porušení zákonné povinnosti klidně i na jeden cent. Tím by se ale Demokraté zbavili taktické výhody a umožnili by republikánským senátorům argumentovat proti nepopulárním pokutám a nikoliv za jejich zachování.
Pointa ale je, že Demokraté neudělali ani jedno. Já se trochu obávám, že aktuální senátní slyšení ohledně potvrzení nominace Amy Coney Barrett ukazují, že to nebylo omylem. Obamacare šlo před touto hrozbou zachránit jednoduchou legislativou. Po případném rozhodnutí Nejvyššího soudu to ale zdaleka tak jednoduché být nemusí. Miliony Američanů tak může nadcházející rozhodnutí uvrhnout uprostřed pandemie do nejistoty ohledně toho, jestli vlastně jejich pojištění platí.
Demokraté podle mě sázejí na emocionální tyjátr hrozby zrušení Obamacare před nadcházejícími volbami. Je to škoda – kdyby prostor u slyšení nezabíral tento cynický patos, mohl zbýt čas na propírání toho, jak se bude posuzovat v otázkách pracovního práva, arbitráží nebo například v oblasti antimonopolních opatření. Pro jednou se ale zase ukazuje, že američtí zákonodárci mají tendenci některé problémy, které by mohli snadno vyřešit sami, odkopávat k Nejvyššímu soudu. A o co hůř, ještě pak na údajné existenciální hrozbě ze strany soudu stavějí svoji kampaň.
Nejsnazší způsob, jak můžete podpořit moji práci, je, když bude články odsud sdílet na sociálních sítích, přihlásíte se k odběru tohoto blogu/newsletteru a nebo si ho i předplatíte:
Hudební tečka dnes věnovaná Demokratům:
Zajímavé. Ale asi nejzajímavější by byla stručná rekapitulace těch výjimek z “povinnosti” být součástí Obamacare. To je to opravdu děravé jako cedník?