Trump má koronavirus a co teď?
Kdyby se některému z kandidátů přihodilo něco v druhé půlce prosince, zavládl by absolutní chaos.
Dost možná jste se dneska probudili k zprávě, že Donald Trump i s manželkou se nakazili koronavirem.
Předně bych řekl, že jakkoliv je Trump mimo jiné kvůli svému věku v celkem rizikové skupině, je to přece jenom prezident Spojených států – nikomu na světě se v nemoci nedostane takové péče jako jemu.
To ale neznamená, že nám všem teď nehlodá hlavou, co by se stalo s prezidentským úřadem a volbami, kdyby se jeho stav přece jen zhoršil. Prezidentské volby jsou až 3. listopadu. Nacházíme se ale v situaci, kdy už více než dva miliony Američanů odeslalo svoje hlasy skrze poštu. Co se tedy teď může dít? Některé aspekty jsou jasnější, některé méně…
Nejjasnější je, co se případně stane s prezidentským úřadem. Kdyby ho prezident nebyl schopen vykonávat, přechází jeho moc na viceprezidenta, tedy Mikea Pence. Otázkou samozřejmě je, jestli se nenakazil i on. Ale i pak je vše na papíře jednoduché – Spojené státy mají pevně danou nástupnickou řadu, za Pencem se nachází předsedkyně sněmovny Nancy Pelosi.
Složitější je to s volbami. Kdyby se něco podobného stalo před sjezdy obou stran (které proběhly v srpnu), jednotliví delegáti by mohli prostě zvolit jiného kandidáta. V případě republikánů by to pravděpodobně byl opět Mike Pence, ale na rozdíl od samotného úřadování to není jisté. Delegáti v tom mají v takovém případě dost volnou ruku.
Jelikož jsme ale teď po konání sjezdů, je všechno jinak. Ani jedna ze stran by nezvládla v tak krátké době uspořádat nové primárky. Rozhodnutí koho nominovat by tedy spočívalo v rukou stranických struktur republikánů (respektive demokratů, kdyby se něco stalo Bidenovi). Republikáni by teoreticky v rámci svých pravidel mohli uspořádat nový sjezd a nechat delegáty hlasovat znovu, vzhledem k časové blízkosti k volbám je to ale nepravděpodobné. V případě obou stran je opět nejpravděpodobnější, že by nominaci získal současný viceprezidentský kandidát (tedy Pence, nebo v případě demokratů Kamala Harris), už jen kvůli tomu, aby se stranický aparát vyhnul obvinění z toho, že delegimitizuje celý proces. Jisté to ale není.
Co by se stalo se zmíněnými dvěma miliony hlasů, které už Američané odeslali? Je na nich přece Trumpovo (potažmo Bidenovo) jméno. Ani volební lístky, které budou odesílat další miliony Američanů v následujících týdnech se už nestihnou přetisknout. V zásadě to v rámci amerického systému až zas tak nevadí. Do hry totiž vstupuje systém takzvané Electoral College.
V rámci ní Američané v jednotlivých státech de facto nevolí přímo prezidentského kandidáta, ale několik volitelů za svůj stát, kteří pak odevzdají hlas danému kandidátovi. Nebo tedy alespoň za normálních okolností. Úmrtí jednoho z kandidátů by takovým případem opravdu nebylo. Se samotnými už natištěnými volebními lístky by tedy až takový problém nebyl. Jakkoliv si jde představit nejrůznější soudní tahanice, věci jsou stále na papíře poměrně jasné.
Nejkomplikovanější situace nastává po volbách. Ty jsou, jak jsem zmiňoval, 3. listopadu, ale obzvláště letos (kvůli pandemii koronaviru) bude enormní množství hlasů odesláno poštou. Pravidla se liší stát od státu, ale v některých úřady nemohou korespondenční lístky otevřít před samotným dnem voleb a očekává se tak, že výsledky budou známy později, než jak tomu bylo při předchozích volbách.
Volitelé v rámci Electoral College se letos schází 14. prosince, aby definitivně odvolili své kandidáty a předali výsledky americkému Kongresu. Pokud by některý z kandidátů zemřel po volbách, daná strana by vybrala náhradního kandidáta (podobně jako jsem popisoval před chvílí, tedy bez sjezdu) a pak by volitelé hlasovali případně pro něj. Pravděpodobně by opět obě strany stanovily kandidátem Mikea Pence respektive Kamalu Harris a volitelé by pro ně pravděpodobně hlasovali stejně, jako by předtím hlasovali pro Trumpa, nebo Bidena. Jak vidíte slovo „pravděpodobně“ se nám tu začíná hromadit…
Největší chaos by podle všeho nastal, kdyby některý z kandidátů zemřel po hlasování volitelů, ale zároveň předtím, než výsledky schválí Kongres. To se má stát v prvním týdnu roku 2021. Ano, teoreticky by Kongres mohl prostě schválit předchozí výsledky a nechat úřadovat viceprezidentského kandidáta. Kdyby se ovšem Kongres neshodl na jasném vítězi voleb, musel by o následujícím prezidentovi rozhodnout stát. O prezidentovi by Sněmovna reprezentantů rozhodovala v chaotickém a bezprecedentním hlasování, v rámci kterého by každý stát unie měl jen jeden hlas (o viceprezidentovi by rozhodoval Senát).
Doufejme tedy, že se nic takového nestane. Zatím víme jen to, že Trump koronavirus skutečně má. Zatím ale Bílý dům ani neohlásil, jestli má prezident jakékoliv komplikace, nebo i příznaky. Podle amerického Centra pro kontrolu a prevenci nemocí je přitom mortalita i v nejrizikovější skupině lidí nad 70 let „jen“ asi 5,6 procenta. A jak jsem zmiňoval: o nikoho nebude lépe postaráno než o Trumpa.
Velkou otázkou je ještě to, co bude jeho onemocnění znamenat pro potvrzení jeho nominantky Amy Coney Barrett k Nejvyššímu soudu. Republikáni to chtěli stihnout do voleb, ale vzhledem k tomu, že Trump rozhodně nebyl nejopatrnější a s Barrett se vídal (stejně jako celá řada senátorů), není zdaleka jasné, jestli se kvůli nejrůznějším karanténám celý proces nezpomalí.
PS: Pokud nevíte, na jaké stránce jste se to ocitli a chcete se to dozvědět, klikněte sem. Přihlásit k odběru se můžete zde:
PPS: Píseň na závěr: